Reader-response aspects and motives by Jan Mukařovský

This work tries to illustrate the way Jan Mukařovský reflected the aspect of reader in his papers of literature, both in terms of a reader as one of the participants of literary communication, and in terms of (potentional) Mukařovský's own reader-response experience. First chapter summarizes main theses of Ingarden's phenomenological concept of literary work, in particular in connection with a term "concretization" which Felix Vodička further developed in the context of Czech Structuralism, and also presents the main reader-response theses of Constance school, which, in fact, represented the first methodology in literary theory, that put the emphasis on the reader as its central theme, and whose representatives were inspired by Felix Vodička's and Jan Mukařovský's ideas as well. The second, the third and the fourth chapters follow the development of Jan Mukařovský's thinking in three phases between 1923 and 1948. Every chapter includes an overview, offering the key ideas and papers of the period, and an analytical part, focusing on the (chosen) passages of Mukařovský'sworks and at the same time providing appearance of readerresponse aspects (i. a. on the basis of lexical level used by Mukařovský in his reasoning). Detailed monitoring of the given periods proves that not even in the early phase of...Tato práce se snaží postihnout, jakým způsobem Jan Mukařovský ve svých úvahách o literatuře reflektoval čtenářské aspekty, a to jednak z hlediska čtenáře, jakožto jednoho z účastníků literární komunikace, a jednak z hlediska (případných) vlastních čtenářských zážitků Jana Mukařovského. První kapitola podává přehled hlavních tezí Ingardenova fenomenologického pojetí literárního díla, zejména v souvislosti s pojmem "konkretizace", z nějž v kontextu českého strukturalismu vycházel Felix Vodička, a také hlavních tezí Kostnické školy recepční estetiky, která představovala první literárněvědnou metodologii, jež si vytyčila čtenáře jako své ústřední téma, a jejíž zástupci vycházeli také z myšlenek Felixe Vodičky a Jana Mukařovského. Druhá až čtvrtá kapitola sledují vývoj Mukařovského myšlení ve třech fázích mezi lety 1923 - 1948. Každá kapitola má část přehledovou, která sleduje dané období z hlediska klíčových myšlenek a prací, objevujících se v tom kterém období, a část analytickou,která se podrobně zaměřuje na (vybrané) pasáže z Mukařovského studií, zachycujíc výskyt čtenářských aspektů (mimo jiné na základě lexika, které Mukařovský ve své argumentaci používá). Podrobné sledování jednotlivých fází ukazuje, že aspekt čtenáře nebyl zcela vyloučen ani v rané fázi strukturalismu a že v průběhu 30. a 40. let byl...Department of Czech and Comparative LiteratureÚstav české literatury a komparatistikyFaculty of ArtsFilozofická fakult

Zdeněk Kožmín a strukturalismus

Zdeněk Kožmín je autorem mnoha inspirativních interpretací literárních děl, ale také tvůrcem specifické interpretační metody. Studie se zabývá vztahem Zdeňka Kožmína ke strukturalismu, mapuje strukturalistické principy, které Kožmín přijal a zakomponoval do své teoretické a metodologické výbavy. V textu je zmíněno 7 klíčových principů (dílo jako fenomén sui generis, práce s materiálem, pojetí celku a struktury, pojetí uměleckého díla jako znaku, pojetí modelu, dynamika struktur, dialektika). Autor článku dokládá, že strukturální analýza literárního díla a popis strukturního dění se staly pevnou součástí Kožmínova interpretačního přístupu k literatuře. Strukturalismus Kožmín nicméně nevnímal jako jedinou možnou metodu studia literárních děl, nýbrž jako východisko, jako oporu při rozvíjení interpretačního dialogu s textem. Tím, čím Kožmín zásadně přispěl k rozvoji české literární vědy, bylo rozšíření strukturalismu o interpretační a filozoficko-existenciální rozměr.Zdeněk Kožmín produced a wealth of inspiring literary interpretations, but he is also the author of a specific interpretation method. The present study deals with Kožmín's relationship to structuralism, mapping the structuralist principles adopted by him and incorporated into his theoretical and methodological apparatus. The text outlines 7 key principles (a work of art as a sui generis phenomenon, working with material, concept of the whole and structure, understanding a work of art as a sign, concept of a model, dynamics of structures, and dialectics). The author of the paper demonstrates that structural analysis of a literary work and description of structural formation became an indivisible part of Kožmín's approach to interpretation of literary works. Nonetheless, Kožmín did not perceive structuralism as the only possible method of studying literary works, but rather as a point of departure, a support for developing an interpretative dialogue with a text. Kožmín's unique contribution to Czech literary theory and criticism lies in enriching structuralism with the dimension of interpretation and a philosophical-existential perspective

The Concept of Meaning as Coined by Roman Ingarden and Jan Mukařovský: Influence, Inspiration, or Autonomous Paths?

16317

From Critical Receptions to the Life of a Literary Work

18419

Methodological Influences in Contemporary Didactic Interpretations at Secondary Schools

20922

Komparatistika a bohemistika z maďarského úhlu pohledu

In the comparative literary studies there is no theoretical solution for bridging the rift between the historical process and the individuality of the work of art. Thus, it is not proper to exclude from the tradition of the joint approach to cultures and texts the earlier conception focusing on literary trends which concentrates on some common semantic and poetic traits, and it can be harmonized, in the practice of the analysis, with the comparative operations based on intertextuality and reception research. It is argued, on the basis of these presuppositions, that comparative studies in Central Europe must transgress the methodological barriers which restrict the literary histories of the region merely to a juxtaposition of single national histories of literature. In this framework, Hungarian Bohemian Studies may bring some novel information not only about the region but also about the processes of the Czech culture in general

Role of indeterminance in literary work

V této práci se zabývám pojmem "nedourčenosti" v rámci literární teorie. Práce ja založena na fenomenologické teorii Romana Ingardena, recepční estetice Wolfganga Isera a teorii fikčních světů Lubomíra Doležela. Nedourčenost zkoumám ze vztahu k literárnímu dílu a jakou roli má při konstituci fikčních světů. Bylo zjíšteno, že dochází do změny jí funkce. Práce se soustřeďuje na vytváření estetické recepce v souvislosti s mezerami a místy nedourčenosti v literárním díle. Část práce byla věnována konstrukci "fikčních a možných světů" a jejich vztah k nedourčenosti. Nedourčenost byla představena v práci jakožto nezbytná součást estetické recepce.In this paper I focused mainly on "indeterminacy" as a term which functions in literary theory. This paper was based on analysis of phenomenological approach of Roman Ingarden, on theory of Reception Aesthetics of Wolfgang Iser and on the theory of Fictional Worlds by Lubomir Doležela. I have analyzed the indeterminacy in relation to the literary work and what function does it have when fictional worlds are constructed. It was ascertained that its function has changed in time. This paper's focus was on aesthetic reception in relation to the gaps and blanks which originate from literary work. One part of this thesis was dedicated to construction of fictional and possible worlds and their relation to the indeterminacy. Indeterminacy in this paper was presented as indispensible part of the aesthetic reception.Department of AesteticsKatedra estetikyFaculty of ArtsFilozofická fakult

Literary Critic F. V. Krejčí in Rozhledy Review

Rigorózní práce sleduje pojetí literární kritiky F. V. Krejčího (v programových i okrajových textech) a jeho vlastní literárněkritickou činnost v revui Rozhledy. Rozhledy, jež jsou reprezentantem moderních literárněkritických snah v 90. letech 19. století, a samotná literárněkritická činnost F. V. Krejčího (i jeho monografické studie) umožňují uchopení jedné z perspektiv nahlížení na literaturu především 2. poloviny 19. století, jakož i náhled na možný způsob utváření metodologických postojů mladé kritiky. Hlavní částí práce je úplná a anotovaná bibliografie F. V. Krejčího textů v Rozhledech, která vznikla prací na základě excerpce pramenného materiálu a dále je opřena o lístkovou autorskou bibliografii Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. F. V. Krejčí psal do Rozhledů články politické i literární, dále recenzoval nově vyšlé knihy (v těchto recenzích se obvykle po šířeji zaměřeném úvodu soustředil na dějovou složku literárního díla, nastínil myšlenkový obsah knihy, její celkové vyznění a společenský dosah). Ve svých esejích se Krejčí zamýšlel nad povahou doby a společnosti (a jejího směřování), často jsou eseje naplněny úvahami filozofickými či sociologickými. Krejčí také zpracovával medailonky významných spisovatelů a vědců. Úvodní částí práce je sumarizace Krejčího článků o literární...The topic of this master thesis is F. V. Krejci's literary criticism. It analyses not only his approach to literary criticism as presented in his major as well as minor texts, but also his own output in the Rozhledy revue, presumably the best representative of modern literary-critical tendencies of the 1890s. The Rozhledy revue and F. V. Krejci's literary- critical output (including his monographs) both help us understand the literature of the second half of 19th century with its diversities as well as the way how the young generation of literary critics used to form their methodological aspects. The body of this master thesis is created by the complete and annotated bibliography of F. V. Krejci's texts published in Rozhledy. The research was based on both - the detailed study and analysis of the main sources and the author bibliography provided by the Institute of Czech Literature AS CR. In Rozhledy, F. V. Krejci published various political and literary articles. He also reviewed a few books. In his reviews, he usually wrote a non-detailed foreword and introduction. After that, he commented on a few aspects of the particular book. There are four topics he was interested about the reviewed masterpiece and that is its plot, message, overall meaning and its social impact. He also published some...Ústav české literatury a komparatistikyDepartment of Czech and Comparative LiteratureFilozofická fakultaFaculty of Art

Novel as a genre in Tomas Espedal's work

Diplomová práce pojednává o žámu románu. V první, teoretické části je zaměřena na obecné charakteristiky zkoumaného žánru, mezi něž patří například problematika definice pojmu, prvky tematické aj azykové výstavby, srovnání s jinými žánry a také druhy románu a historie žámu. Uvedené prvky mají následně sloužit jako východisko pro praktickou analýzu vybraných děl norského spisovatele Tomase Espedala, která má odpovědět na otázku, zda lze zkoumaná díla považovat za romány.The master thesis discusses novel as a geme. The first, theoretical part focuses on general characteristics ofthe studied geme, e.g. problems of defining the geme, theme and language constituting components, comparison with other genres as well as typology and history of novel. AH mentioned characteristics are afterwards supposed to work as a basis for the practical analysis of selected work of the Norwegian author Tomas Espedal. The analysis concentrates on answering the question if the studied works can be considered as a novel.Institute of Germanic StudiesÚstav germánských studiíFaculty of ArtsFilozofická fakult